U silnice za vesnicí Staré Práchňany směrem na Křešín stál v poli křížek. Kovový křížek byl umístěn na betonovém (kamenném) podstavci. U křížku stály dva rozložité stromy, které poskytovaly dostatek stínu pro odpočinek lidí pracujících na poli, a nebo pro poutníky na cestě. Protože hned u křížku bylo naše pole (říkalo se, že je to pole „u křížku“), tak se moji prarodiče o křížek starali a automaticky se bralo, že je to „náš“ křížek. Ale jestli ho dal postavit některý z našich předků, nevím.
Krátce po komunistickém převratu cestáři opravovali křížky v okolí a ten náš z nějakého důvodu vynechali. Asi měli pocit, že sedláci si nezasluhují, aby se někdo o ně staral, nebo měli z nějakého důvodu na babičku vztek. Babička se zlobila a rozhodla, že takhle to nejde, že je křížek potřeba natřít – podstavec se bílil a křížek se natíral černou barvou, pod krucifixem byla malá ploška s nápisem zhotoveným stříbrnou barvou. Protože byl nápis nečitelný, dospěla babička k rozhodnutí, že je potřeba název obnovit.
Úkol padl na mého tatínka, který byl stavební inženýr, a tudíž byl schopen graficky křížek opravit. Tatínek se tedy ujal úkolu a napsal na křížek: „Všeho do času, pán Bůh na věky“, což bylo v době tuhého stalinského komunismu dvojsmyslné a tatínkovi to přišlo pikantní.
Po vykonání této práce se tatínek vrátil domů a hlásil splnění úkolu. Babička měla radost, že i náš křížek je opraven, a šla se na „oštaficírovaný“ křížek podívat. Když uviděla nápis, zhrozila se, přiběhla domů, zoufale lomila rukama a prohlašovala: „Luďku, cos to vyvedl, vždyť oni nás ti komunisti všechny zavřou!“.
Popadla kbelík s vápnem a honem nápis zatřela, rychle, dokud ho ještě nikdo neviděl. A pak se sešla rodinná porada, na které se rozhodovalo, co na křížek napsat. Padaly různé návrhy vážně i nevážně míněné. Např. „Dej nám Bože dočkati se lepších časů“, „Dokonáno jest“, „Pane Ježíši, smiluj se nad námi!“. Jenže všechno by to znělo komunistickému duchu a sluchu dvojsmyslně. Celá akce skončila tím, že tatínek na křížek napsal „Ke cti a chvále Boží“.
Když jsme v roce 2012 putovali na kole krajem mých předků, křížek jsme našli. Stromy už u něj nestály, křížek byl zarostlý plevelem, nachýlený ke straně a nápis téměř nečitelný. Pravděpodobně ho během uplynulých let někdo opravoval a z neznalosti znění zkomolil na „K úctě a chvále Boží“……..
pokračovat:
