Pracovní den pana Bflmpsvz

Anna Svatušková

Bylo už zcela jasné ráno, když se Bflmpsvz probral ze spánku. Třikrát zívl, posadil se, podrbal se na bříšku a seskočil ze své oblíbené skříně. Nemohl si při nejlepší vůli vzpomenout, kam si včera odkopl domácí plyšové bačkory, proto si navlékl pruhované podkolenky, protože nic mu nebylo tak nepříjemné, jako studené nohy.

Slunce svítilo východním oknem dovnitř a prachové částečky tančily v proudu slunečních paprsků. Bflmpsvz se na to se zalíbením díval, náhle však se zlatá zrnka prachu změnila v malé zlaté mušky a ty se opět po chvíli proměnily v malé zlaté motýlky. Největší z motýlků rostl a rostl, až se z něj stalo malé letadélko. Bflmpsvz na ně pokynul prstem a když letadélko přistálo před ním na stole, poprosil, zda by mu nemohlo doletět do pekařství pro rohlík. Letadélko okamžitě změnilo směr letu a Bflmpsvz za ním volal, aby se také stavilo v trafice pro noviny.

Zatím co čekal na obstarání pečiva, Bflmpsvz šel ke kamnům a rychle rozdělal oheň. Pak běžel na dvůr, aby do konvičky nasbíral tu nejčerstvější rosu na kávu. Postavil konvičku na kamna a rychle chystal svůj oblíbený hrnek z jemného míšeňského porcelánu a zlatou lžičku, kterou dostal jeho pradědeček v upomínku na den biřmování.

A již tady bylo i letadélko, přivezlo čerstvý karlovarský rohlík jemně posypaný kmínem a nejčerstvější vydání Regionálního deníku. Bflmpsvz si prohlédl obrázek fotbalového družstva, které včera odletělo hrát turnaj do zámoří, pak si udělal z novin krásnou trojúhelníkovou čepici, posadil si ji na hlavu a báječně se nasnídal.

Po snídani chvíli lenošil, ale pak se rozhodl, že tak krásný den musí využít k tvořivé práci. Donesl si na trávu na zahrádce všechny své barevné tužky a všem stromům v zahrádce přimaloval do větví květy, pouze smuteční vrbě namaloval zralé žluté broskvičky.

Pak vešel dovnitř do domku, vyndal ze skříně nedělní hodinky po prababičce, pro jistotu si navlékl ještě jedny pruhované podkolenky a vydal se do ulic. Přestože bylo již skoro poledne, moc živo v ulicích ještě nebylo. Leckde se teprve vařila ranní káva a některé domky měly ještě zatažené závěsy, protože obyvatelé města si rádi ve všední den přispali. Před kinem se však již nyní tvořila dlouhá fronta, protože večer bylo na programu promítání reklam, které mělo být doplněno zpěvem a živou hudbou. Zrovna sem přijížděla dodávka vezoucí z místní prádelny kotle, valchy a tympány. V nedaleké škole byla zrovna velká přestávka a proto se ze všech tříd ozývalo tiché mumlání, jak si žáci opakovali učivo na příští hodinu.

Bflmpsvz vešel do pěkného starobylého domu na náměstí, starým rezavým klíčem odemkl dveře své kanceláře a vstoupil. Navlékl si pracovní podkolenky se zlatými prýmky a na nos si nasadil celuloidové sluneční brýle. Pak si připravil všechny potřebné formuláře, sadu razítek a vlezl si do vany plné heřmánkové koupací soli, aby očekával první klienty. A skutečně, toho dne bylo v kanceláři rušno. Kupodivu, každý si myslel, že jeho žádost je ta nejdůležitější, a tak byl Bflmpsvz brzy velmi, velmi unaven. Proto úderem druhé hodiny odpolední vylezl z vany, sundal si pracovní podkolenky a celuloidové sluneční brýle, zamkl kancelář a s chutí zamířil k domovu. Jen se ještě cestou domů stavil v pekařství, aby si na zítřejší ráno objednal k snídani několik povidlových koláčků s mandlemi.

Jakmile došel domů, trošku si zdříml, aby si odpočinul od protivné kancelářské dřiny. Potom vzal gumu a vygumoval na stromech všechny květy, které ráno tak pěkně namaloval. Místo květů přimaloval stromům deštníky a smuteční vrbě namaloval úsměv od ucha k uchu. A protože to všechno bylo opravdu moc pracné, vyhoupl se na svoji oblíbenou skříň a spal až do rána, jako by ho do vody hodil.

tlacZpet.png, 30kB                                                 pokračovat: