ÚVOD

Hony, šéf-Vetešník

Tahle čítárna se od ostatních (zase) trochu odlišuje. Sešly se v ní dvě dámy, z nichž jedna v Česku, přesněji na Moravě, maluje, a druhá ze Slovenska, jejími obrazy inspirována, k nim píše krátké lyrické básně.

Nabízet zde sáhodlouhou úvahu „o tom, co tím chtěl básník říci“, jak nás to nutili na střední škole bych sice mohl, ale obávám se, že bych o autorce básní nic nového neřekl a sebe pracně odhalil za hlupáka, což mohu bezpracně a rychle zvládnout dvěma slovy. Protože už tento svět obtěžuji nějaký ten pátek a nějakou tu zkušenost jsem získal, vím, že pokud člověk holduje poezii, ať už jako tvůrce nebo čtenář, musí vyřadit racionální okruhy mozku (problém většiny mužů) a zapojit okruhy odpovědné za city a pocity (výhoda většiny žen). Mohl bych přidat též snění, ale snění je také na pozadí každého technického projektu, takže to sem nemusí zcela pasovat. I jednoduchá báseň se musí prožít a procítit beze spěchu (a bez bádání „co tím chtěl básník říci“), asi tak, jako si člověk procítí třeba perličkovou lázeň.

Není asi náhodou, že se básnění a literátní (a možná i literární) činností zabývali středoškoláci (dříve, dnes už tam převažují primitivové). V tom věku už mají jejich rozvíjející se mozky dostatek znalostí, a současně elánu ke zkoušení, experimentování a přemýšlení a měly by mít i dost inteligence (také té sociální). Vzpomínám na různé soutěže školních básníků, ale i spisovatelů a pisálků (mně sedělo spíše to třetí – „Úvaha o ničem“ nebo „Vliv prostituce na rezavění zemské osy“), kteréžto záležitosti jsme si jako studenti organizovali sami. Učilo to nenásilně práci s jazykem, pomáhalo odhalit jeho krásu a variabilnost.
Když jsem se básnících spolužaček na setkání po 100 letech od maturity ptal, jak básní dnes, dostal jsem zajímavou odpověď – „Už moc ne, ale byla to dobrá průprava na pozdější zaměstnání.“, tím byla práce v různých redakcích, knihkupectvích, kantořině i v dětských domovech a charitě. A znělo to vlastně zcela logicky.

Tak potlačte vědomí denního shonu a začtěte se. Slibuji, že to bude zajímavé.

(K obrázkům se zde vyjadřovat nebudu, udělal jsem to již na stránkách paní Šimkové, zde bych se jen jiným slovosledem opakoval. - http://www.obrazy-simkova.estranky.cz )