Dle přepravního řádu si cestující může vzít do vozu jakékoliv domácí zvíře, ovšem s jistým omezením. Než začnete cpát do vozu zebru, velblouda, lamu či leoparda, vězte, že zvíře musí být v přenosné schránce s pevným a nepropustným dnem určitých rozměrů a sice maximálních povolených pro příruční zavazadlo (50x60x80cm)a zvíře nesmí obtěžovat své okolí například zápachem. Čili byť by se takový tchoř nebo skunk do schránky vešel, jest z přepravy předem vyloučen díky výše zmíněnému nebezpečí.
Výjimkou jsou ovšem psi. Řád na ně má jen dva požadavky a sice že musí mít nasazen košík a být na vodítku. Tvůrci přepravního řádu pravděpodobně neviděli mopse, protože si myslím, že na tuto rasu se tento doplněk ani nevyrábí.
Nastoupila mi na Březhradě panička ve světlých kalhotách, bílé bundě a s vlčákem. Povinnou výbavu, totiž košík i vodítko psík měl, tudíž přeprava mohla být uskutečněna. U Metuje vystoupili a panička měla bohužel nešťastný nápad, doklábosit téma s kamarádkou hned přede dveřmi. Pes, zjevně cvičený se jí postavil vedle nohy. Cestující venku, čas běží, zavíráme...
Náhoda ovšem zařídila, že se protnuly dráhy vrtícího se ocasu a zavírajících se dveří... Naštěstí hrana dveří má gumové obložení a tudíž amputace je vyloučena.
Přivření ocasu psa překvapilo, vykvikl na půl sídliště a vyrazil vpřed. To ovšem pro změnu překvapilo jeho paničku, která to nečekala a ztratila balanc. Její psík měl ovšem kinetické energie na rozdávání a podělil se o ni. Panička dva kroky ještě dala a pak nastal placák do trávy. Když vstala, její světlý oděv doznal jistých barevných změn. Hlasitě dávala najevo své znepokojení směrem ke svému psíkovi, pravděpodobně v domnění, že vystřelil za nějakou kočkou. Spojitost s autobusem ji asi vůbec nenapadla, protože čočku dostal jen psík. Celé jsem to zaregistroval jen díky tomu, že v zrcátkách kontroluji zavírající se dveře.
Pokračovat:
