Upozorňuji, že tato část není vhodná pro děti, mladistvé, dámy a osoby pohoršující se nad hrubšími výrazy.
Čtete-li dál, VAROVAL JSEM VÁS...
Při řízení náklaďáku vás tu i onde někdo zbrzdí, nedá vám přednost, či jiným podobným způsobem provede "nepřekonatelné příkoří". Potom, je-li člověk v kabině sám, je vhodné to ocenit jadrným výrazem, aby byl účet alespoň z části srovnán. I já jsem měl nejednou kabinu plnou výrazů hojně používaných pubertálními jedinci popisujícími zejména pánské či dámské genitálie. Posledních 5 let jsem jezdil s parťákem a jakékoliv příkoří jsme ocenili formulí „Ty ču..ku jeden zču..kovanej z ču..kova ču..ckýho...“
Po tom jsme považovali účet za vyrovnaný. V busu to samozřejmě nejde, způsobil bych veřejné pohoršení.
Naštěstí jsem kdysi narazil na "dokument", v němž bylo nabádání ke kulturnímu chování na pracovišti a návod, jakými větami ty peprné nahradit. Jen tak namátkou, větu:
Většího debila jsem v životě neviděl!
bylo doporučeno nahradit větou:
Kolega pravděpodobně není z nejbystřejších...
Parťák mi pomáhal přejít na kulturnější slovník a postupně jsme si osvojili výrazy typu „To je takový pánský genitál“ a podobně.
Tudíž když mi za den v busu počtvrté spadl počítačový systém, kouslo se to, "chytrá paní, která bydlí kdesi ve stropě a vždycky ví kde jsme", věděla prd a diskrétně mlčela, obrátil se můj hněv (přestože chyba byla pravděpodobně softwarová) na hardware v podobě dotykového displeje.
Napřáhl jsem se na "Spencrovku" (příznivci komedií s B. Spencerem vědí, že se jedná o ránu pěstí shora po níž dojde k uspání soka), hlasitě jsem zahlásil: „Ty jeden (chtěje dokončit slovy kráme zasr..ej!)…“, včas jsem ale zašlajfoval, abych nebudil pohoršení, a dokončil jsem větu slovy:" ..rozbitý přístroji! Budu tě muset nechat opravit...“, a poplácal jsem ho zezadu po displeji.
A nastal výbuch. Smíchu...
Pokračovat:
