Jsem

Jura Medvěd Šafránek

Předmluva:
Ženy s dlouhými neprudkými úsměvy
nám nepřímo naznačují, jak spasit svět.
J.A.Pitínský

Lásko má vzdálená
a tolik blízká
Tvou vůni všude cítím i Tvůj dech,
celá jsi prostoupila mne
a odevšad se smějí Tvoje oči,
jen ještě chvíli to tak prosím nech ...

Ta chvíle pro mne věčnost znamená.
Pokorně skláním hlavu svou,
srdce mi buší jako zvon,
do něhož zvonař zalil sudbu Tvou i mou.

Děvčátko voníš deštěm z hradních schodů
a vánkem podvečera nad Prahou.
Mnozí sto životů hledají živou vodu
a my jí náhle máme plné oči, dlaně -
chutná tak sladce, hořce, slaně,
když ruka ruku tiskne předrahou.

V tvém náručí jsem šťastný jako dítě
a silný zároveň jak Herkules.
Křehkost Tvé duše, krásu Tvého těla
s úžasem mořeplavce vnímám,
jenž po plavbě bouřlivé a dlouhé
pevninu uzřel na obzoru dnes
a náhle plné ryb jsou jeho sítě.

Slova jak kamínky jež darovat chci Tobě
přesýpám z dlaně do dlaně
a zahřívám je teplem svojí lásky,
pak chvíli zamyslím se nad oblázky
... oblaka plují nad lesem
a stromy přikyvují jen ...
a v tom si uvědomím maně

já ...
miluji a tudíž jsem.